Fišmeisterova devátá sbírka má opět rysy jako sbírky předchozí: „je plachá, niterná, důvěrná a vstřícná k čistému vidění dětí a Božích bláznů“ (J. E. Frič), umí vtáhnout čtenáře do svébytného autorova světa. Opět v ní a s ní přichází lyrik v epičnosti a epik v lyričnosti, opět se tu Miroslav Fišmeister ...[více]...
Toto je sbírka poezie Markéty Wagnerové, což jest pseudonym osoby, již umění příliš nezajímá, avšak dědkem napřed přes tři špačky. Pravdivostní hodnoty studentských programů, kterým popravdě propadla srdcem, se zužují obor po oboru, prakticky až k fotografii, kde měřitelné hodnoty dosahují nejvyšších stupňů. Poezie ji nikdy ...[více]...
Kniha Tání chůze je čtvrtou básnickou sbírkou nakladatele, spisovatele a známého provokatéra, který se o rozruch v literární obci postaral už těsně před vydáním nejnovějšího opusu svým pamfletickým manifestem Neoklasicismus. Pouhých 24 básní, které vyvolaly mimořádně rozporuplné reakce čtenářů, je kritickou žní za téměř ...[více]...
Rozum utek, je samostatná báseň napsaná v kontextu vnímání nového směru poezie autora Přemysla Dvořáčka. Zpracování textu básně nahlíží na zavnímání rozumového náhledu na události týkající se života. Tvůrčí výkon autora spočívá v nastínění prožitku, že můžeme změnit svůj osobitý přístup ke všemu, co tvoř ...[více]...
Nad rámec pražského vydání jsem zařadil pět dosud nepublikovaných decim, které pocházejí ze stejné doby, pouze se nehodily do kompozice sbírky. Naopak Poslední rok (kniha datem vzniku starší) se tu objevuje v nové, značně redukované verzi, která je nejspíše reflektujícím přiznáním a poznáním, že to, z čeho jsem původně "vyrobil" vyt ...[více]...
Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsme netázáni vrženi a z něhož jsme posléze opět vyvrhováni — sna ...[více]...
Hrst písní – výbor duchovní lyriky indického básníka a filozofa představuje vrchol jeho uměleckého mistrovství a vroucí vyznání, umocněné osobními prožitky při ztrátě milovaných bytostí. Thákurovy básně v próze byly pro západní svět zjevením a právem mu v roce 1913 vynesly jako prvnímu asijskému literátovi Nobelovu cenu. ...[více]...
Kdo se jednou nadechne vzduchu v Bohémii, už nikdy nebude jako předtím. O českém kráteru obehnaném horami, o zemi prokleté Rudolfem II. píše ironická, sevřená, ducha vyzývající básnická skladba s jemným komentářem průvodce a dívky. Sarkastická, a přesto láskyplná procházka zemí krásnou, zemí milovanou, naší kolébkou a hrobe ...[více]...
Druhý mandel sonetů Miloně Čepelky je o dva a kousek roku mladším bratříčkem jeho (prvního) Mandelu sonetů. A jak už to tak u (prozatímních) benjamínků bývá, je možná o něco odvážnější a rozpustilejší – jako by se spoléhal na pevnou ruku (pardon, pevný verš) prvorozeného. Alespoň tak se jeví na první pohled. Na ten druhý vš ...[více]...
Miloň Čepelka o autorově druhé sbírce řekl: „Josef Pepson Snětivý je ve svém častém osamění šťastný a plodný, je radost ho číst, je radost sdílet s ním každou jeho náladu, každé poznání, každé pobavení. Čtyři dvanáctičlenná Blues a v nich čtyři sonety, semtam nějaký limerik, pár haiku, anekdotka či epigram vedle vá ...[více]...
Nové vydání Mandelu sonetů je malým, ale výmluvným otiskem šíře uměleckého záběru, jíž nás těší Miloň Čepelka. Aniž bychom jej chtěli srovnávat s velikánem, kterého pomohl objevit, tedy se „sopkou, která zasypala sama sebe“, musíme smeknout před rozmanitostí forem, jimiž vyjadřuje své nekončící okouzlení světem kole ...[více]...
Sbírka poezie „Nazvučení“ Jaromíra Komorouse je především erupce pocitů z konkrétní doby v konkrétním prostředí. Osobní výpověď člověka, který, když už surfuje na celoživotní tvůrčí vlně, pevně věří, že jede po té pravé. Můžeme pochybovat, zda se jedná o pokorný návrat k literatuře (když jenom s ní kdysi za ...[více]...
První autorská sbírka Martina Štrunce je prostým vyjádřením pestrosti palety života, jejíž barvy mají mnoho odstínů a forem a jejíž konečnou podobu máme nakonec vždy v rukou my. Sbírka, složená hlavně z písňových textů, poetických aforismů, krátkých lyrických příběhů a básní, se zabývá vnímáním života z pohledu člověk ...[více]...
O básnické prvotině autora napsal Miloň Čepelka: „Jsem sbírkou Josefa Pepsona Snětivého opravdu mile potěšen. Až dosud jsem ho znal jako nápaditého, prostořekého, ironického a sebeironického prozaika, romanopisce i povídkáře, také jako nadšeného muzikanta, skladatele, textaře i hráče, a teď se mi představil jako poeta. A pochopil ...[více]...
V roce 1993, kdy tato sbírka vyšla v tištěné podobě, oslovila řadu čtenářů různých věkových kategorií, od studentů po seniory. Čím je tak upoutala? Bezpochyby humorem, nadlehčeností pohledu na životní negativa, hrstí filozofie, rozvernosti, únosnou smyslností a také jistým druhem naděje, že nic není natolik černé, aby v tom člo ...[více]...