Obrovské zklamání. Na tohle jsme čekali přes 10 let? Nemůžu si pomoct, ale od Inheritance Paolini nic nadprůměrného napsat nedokázal. Vůbec nevyužil potenciál světa a jeho postav. Čím více se rozepisuje, tím víc mě nudí. Na více než 600 stránkách jsme vlastně četli jen začátek další série. Konec dokázal najednou být i zajímavý a navnadil na další díl. Celkově pro mě Murtagh byl jedno velké Zar`roc. Slabší 3/5.

Od knihy jsem čekala příběh podobný Eragonovi. Možná i proto jsem prvních 200 stránek byla celkem zklamaná. Bylo to zdlouhavé, hodně přemýšlení a úvah. Autor často připomínal události z minulosti. To bylo fajn, protože si knihy už moc nepamatuju. A pak se příběh rozjel, dostal temný tón a já se nemohla odtrhnout . Jde vidět, že autor ušel od prvních knih velkou cestu. V Murtaghovi se často noříme do hlubin jeho i Trnovi mysli, vidíme, jak se snaží vyrovnat se svou těžkou minulostí. Příběh je složitý, spletitý a chvíli jsem si nebyla jistá, kde je pravda. V knize bylo i pár nečekaných momentů a já kvůli knize často ponocovala. Murtagh ani Trn nejsou bezchybní, a proto jsou mi mnohem sympatičtější než skoro dokonalý Eragon. Nakonec těch 600 stran rychle uteklo. Jediné výtky mám k formátu knihy, který není stejný jako předchozí knihy. A mapa Alagaësie mohla být psána normálně a ne runovým písmem. Přes pomalý začátek jsme si knihu velmi užila a netrpělivě čekám na další díl, protože je jasné, že Murtagh byl jen úvodem k něčemu mnohem většímu.