Příběhy Roalda Dahla nejsou tak úplně pohádky. Alespoň ne ty klasické. Často jsou absurdní, občas trochu nekorektní a jindy zase korektní až moc. Vesměs jsou ale vtipné a hlavně neopakovatelné. A jiný nebyl ani Lišák. V jeho příběhu se střílí, hrabe, zesměšňuje se dělný zemědělský lid a hlavně se v něm strašně krade. Ve velkém a s pochopením, tedy s pochopením autora. Kdyby se něco takového dělo u nás doma, nevím, nevím...Nicméně, se zvířátky (a to i takovými, která by zasloužila spíše pořádně proplesknout!) to dopadne nadmíru skvěle, tedy až na opilou krysu, ta se asi upila k smrti - nesnáze překonají, nakradou si a ještě pohostí sousedy :-))))) Chlapečky to bavilo, líbily se jim srandovní ilustrace Quentina Blaka a jen trochu znejistěli, když zjistili, že jejich děda má brambory uskladněné ve sklepě... Doporučuji.

Originální, vtipný a zábavný příběh. U Dahlových knížek se fakt nikdy nenudím. A je úplně jedno, jestli jsou určené dětem nebo dospělým. Tenhle pan spisovatel to se svými čtenáři vážně uměl. Na jeho příběhy jen tak nezapomenete.