Tetovaný překvapil. Nejsem sice fanoušek podobných fantasy, do knihy jsem se začetl jen náhodou, ale originální příběh je zajímavý (až na několik slabších pasáží) a táhne, takže jsem knihu se zájmem dočetl a s klidem ji mohu doporučit.

Motiv démonů, kteří noc co noc ohrožují vše živé, je perfektní a už jen za tohle si u mě Peter V. Brett vysloužil metál. S dějovou osnovou je to však horší. V první řadě mi chyběl ústřední motiv, který by ději udával konkrétní směr. Nějaké Zlo na obzoru, jež hrozí zničit vše živé. Bez toho je to jen sledování tří hrdinů, jak se protloukají přetěžkým životem. Což je druhá věc, co mě iritovala. Autorovi nestačí, že osudy hlavních postav stojí za brokolici, on jim musí neustále přikládat další zvrácené nepravosti. Jenže místo toho, aby to působilo přirozeně, měl jsem často pocit vykalkulované tragiky. A s tím souvisí poslední bod mé obžaloby - nezvládnuté charaktery. Aktéři se vždy chovají podle toho, jak spisovatel aktuálně potřebuje a občas se tak opomíjí logika přirozeného vývoje. Když pak hrdinové v závěru litují pobíjené démony, jen aby ukázali, že morálku mají na výbornou, málem zůstala kniha nedočtena. Vyprávění to shodilo do roviny výchovné telenovely, a to jsem vskutku nečekal.