Objednávka

Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot
Audiokniha

88 % (390 Hodnocení)

Ze světa lesních samot

88 % (390 Hodnocení)

Podrobnosti

O knize

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam...
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V...
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková. Karel Klostermann (1848 - 1923) Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech. Otakar Brousek (1924 - 2014) Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem. Vilém Besser (1930 - 1985) Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985. Čestmír Řanda (1923 - 1986) Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání. Gabriela Vránová (1939 - 2018) Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví. Miriam Kantorková (1935) Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

88%

(390 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

22.1.2023

22

Opět jsem se podívala na dřívější těžký život lidí na Šumavě, která jim dávala obživu ale také často brala. Ocitáme se v zastrčené osadě blízko hranic, kde sledujeme osudy revírníka, jeho pomocníka a hajného. Jedná se o krásný a divoký, ale také poměrně chudý kraj, kde kromě dřevařství se někteří živí pytláctvím, a tak často dochází ke střetům. Zima tu přichází brzy a je dlouhá, chybný krok může...
Opět jsem se podívala na dřívější těžký život lidí na Šumavě, která jim dávala obživu ale také často brala. Ocitáme se v zastrčené osadě blízko hranic, kde sledujeme...
Opět jsem se podívala na dřívější těžký život lidí na Šumavě, která jim dávala obživu ale také často brala. Ocitáme se v zastrčené osadě blízko hranic, kde sledujeme osudy revírníka, jeho pomocníka a hajného. Jedná se o krásný a divoký, ale také poměrně chudý kraj, kde kromě dřevařství se někteří živí pytláctvím, a tak často dochází ke střetům. Zima tu přichází brzy a je dlouhá, chybný krok může znamenat smrt a doktor je den chůze daleko, přesto ti, co tu vyrostli, mají tenhle kousek země moc rádi a žijí se zdejší přírodou pospolu. Karel Klostermann uměl přírodu Šumavy moc krásně popsat, dokonce mám podle jeho knih už naplánováno pár tras, až se někdy na Šumavu dostanu. :)
Číst více Číst více
16.11.2023

12

V mládí jsem bydlel na Klostermannově ulici. Proto se s tím jménem cítím tak trochu spojen. Před pár lety jsem v rámci svého pobytu na Šumavě navštívil i myslivnu Březník a Klostermannovu chatu na Modravě. Tím jsem tak trochu splnil můj vnitřní dluh vůči tomuto spisovateli, který před 130 lety tuto knihu napsal. A taky jsem si chtěl něco od něj přečíst, i když vím, že v této hektické době jeho dílo už...
V mládí jsem bydlel na Klostermannově ulici. Proto se s tím jménem cítím tak trochu spojen. Před pár lety jsem v rámci svého pobytu na Šumavě navštívil i myslivnu...
V mládí jsem bydlel na Klostermannově ulici. Proto se s tím jménem cítím tak trochu spojen. Před pár lety jsem v rámci svého pobytu na Šumavě navštívil i myslivnu Březník a Klostermannovu chatu na Modravě. Tím jsem tak trochu splnil můj vnitřní dluh vůči tomuto spisovateli, který před 130 lety tuto knihu napsal. A taky jsem si chtěl něco od něj přečíst, i když vím, že v této hektické době jeho dílo už dávno nemusí být aktuální a nemusí čtenáře oslovovat. Takže i tento záměr se mi podařilo splnit a nelituji. Čtení je to hutné a žít v té oblasti v té době bylo přímo život ohrožující. A přesto tam žili lidé a věnovali se své práci a svým blízkým. Dnes už si to nedokážeme představit. Já jsem si čtení užil, i když sloh, stavba vět a taky ten romantický styl autora jsou trochu nezvyklé. A jako přidaná hodnota krásné perokresby v mnou čteném vydání knihy. Asi si od autora ještě něco přečtu......když už jsem ten bývalý obyvatel jeho ulice. :-) No a na závěr bych ještě uvedl info, které je uvedeno na mapy.cz u Myslivny Březník. Tím se tak trochu propojí minulost v knize s přítomností. No ono se to asi tak trochu propojilo i těmi polomy a kůrovcem?! Taky je tady ta paralela, kdy v minulosti byly mnohé lokality na Šumavě nedostupné a v dnešní době se to zase vrátilo. Každý asi ví, o čem píšu.... Odkaz na Březník na mapy.cz: "V roce 1804 byl knížetem Schwarzenbergem zřízen za Modravou nový lesnický revír Pürstling, česky Březník a byly zde postaveny dřevěná myslivna a hájovna. Myslivna byla v roce 1856 nahrazena kamennou budovou, která zde stojí do dnešní doby. Za první republiky poskytovala ubytování (13 lůžek) a chutnou kuchyni (včetně Protivínského piva). V letech 1998-2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralé myslivny, zachovávající původní ráz stavby. V dnešní době funguje myslivna jako informační středisko Správy NP Šumava, stálá expozice spisovatele Karla Klostermanna a restaurace. Březnická schwarzenberská myslivna je románové sídlo revírníka Kořána, jednoho z hlavních protagonistů nejznámějšího a nejkrásnějšího románu spisovatele Karla Klostermanna - Ze světa lesních samot."
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat