Darkus Cuttler žije normální život polovičního sirotka. Maminka mu už sice zemřela, je ale rád, že má alespoň tatínka. Ale ten jednoho dne zmizí z Přírodopisného muzea a nikdo neví kam. Darkus je zoufalý, rozhodne se však, že záhadě přijde na kloub. V tom mu pomůžou Virginie s Bertoltem, jeho noví kamarádi, brouk Baxter, který mu dělá ochránce, a poté i strýček Max. Mají podezření na Lukrécii Cutterovou - módní návrhářku zajímající se o brouky. Při pátrání se zjistí mnoho věcí nejen o ní, ale i o starém projektu Fabre, který už dávno upadl do zapomnění. Darkus, náš hlavní hrdina, je dvanáctiletý, citlivý kluk. Má hnědé vlasy, černé oči a snědou pleť. Na svůj věk se chová dost vážně a uzavřeně, od doby, kdy ztratil maminku, se nikomu moc nesvěřuje a stal se úplným introvertem. Se všemi dobře vycházel, jenže nikdy si nenašel takové kamarády, se kterými by si rozuměl. Má však velkou odvahu splnit či uskutečnit své sliby a přání, např. najít svého tatínka nebo zachránit brouky. Věří, že všechno dobře dopadne, protože jak řekl: ,,S trochou kuráže a odhodlání jsme neporazitelní.“ Mně se tato kniha velmi líbila. Je to sice beletrie pro děti a mládež, mohou ji samozřejmě číst i dospělí. Příběh je napsán srozumitelně a místy i vtipně. Začátek mi připadal smutný, ale pak se začalo všechno "vyjasňovat". Kromě toho jsou v knížce vyobrazeny zářné příklady spolupráce, přátelství i věrnosti - třeba, když Baxter ochránil Darkuse. To nejlepší však bylo neobvyklé téma - brouci. I když k těmto tvorům pociťujete nechuť, kvůli tomu neodkládejte tuto knížku. Opravdu stojí za to si ji přečíst.

Brouky jsme měli rádi i předtím, na tom se nic nemění. Drželi jsme palce Darkusovi a spol. až do konce a takovou skrýš v nábytkovém lese bychom taky chtěli.