Cestování po knihovnách, které již neexistují, existují jen zčásti nebo mají úplně jinou podobu, než mít měly. Cesta z Berlína přes Výmar, Mnichov, Amsterdam, Haag, Paříž, Řím, Soluň, Vilnius, Terzín, Ratiboř, Frankfurt do Prahy a zpět do Berlína. Zpráva o ERR (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg - Operační skupina říšského vůdce Rosenberga), organizaci Alfreda Rosenberga, která za války rabovala...
Cestování po knihovnách, které již neexistují, existují jen zčásti nebo mají úplně jinou podobu, než mít měly. Cesta z Berlína přes Výmar, Mnichov, Amsterdam, Haag,...
Cestování po knihovnách, které již neexistují, existují jen zčásti nebo mají úplně jinou podobu, než mít měly. Cesta z Berlína přes Výmar, Mnichov, Amsterdam, Haag, Paříž, Řím, Soluň, Vilnius, Terzín, Ratiboř, Frankfurt do Prahy a zpět do Berlína. Zpráva o ERR (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg - Operační skupina říšského vůdce Rosenberga), organizaci Alfreda Rosenberga, která za války rabovala kulturní poklady a knihovny, také o pálení a ničení knih, ať už záměrném či bezděčném při "osvobozování" knihoven, masových krádežích a shromažďování knih za účelem nacistického intelektuálního ovládnutí světa, také o jejich osudech a dodnes trvající snaze vrátit knihy původním majitelům, když už ne jako osobní majetek, tak alespoň jako připomínku o existenci a životě jejich předků... A jakoby mimochodem spousta doplňujících faktických informací - o historii Výmarské republiky a nacifikaci Goetha; o dějinách SS; o vysoké škole NSDAP, která nakonec na Chiemském jezeře nevznikla, a o historii rasových ideologií; o Nicolasi Posthumovi, který založil Mezinárodní institut sociálních dějin; o inspirativnosti talmudu a historii sefardských či ashkenazkých Židů; o dějinách svobodných zednářů a tzv. "výstavách hanby"; o Allianci s ambicí ochraňovat Židy; o exilových knihovnách (např. tzv. Turgeněvově v Paříži); o italské Knihovně židovské obce, která byla ztracena a nenalezena; o soluňském židovském pohřebišti, které se změnilo v kamenolom pro Němce, ale hlavně pro Řeky; rozdílu přístupů k rabování na Západě a na Východě; o Vědeckém institutu jidiš; Terezínu jako vzorovém táboře, v němž byl pro forma důležitý kulturní život; o historii tzv. celosvětového spiknutí Židovstva, intelektuálním zdůvodňování holocaustu a snaze studovat židovské dějiny bez Židů; o trofejních knihách pro Rusy (v kapitole Vagón bot - Praha i stránčička o bezprostředně poválečných českých dějinách) a osudu Rosenberga po válce... Kromě faktů nabízí autor silné, téměř šokující obrazy - člověka pohřbeného mezi knihami v jejich úkrytu; souběhu masového vraždění lidí a ničení knih... Je příznačné, že většinou se nedozvíme, o čem zabavené, zničené nebo vracené knihy byly - jsou vnímány pouze jako zboží (na jedné straně) nebo symbol (na straně druhé). Je to otřesné a bolestné čtení...
"Nacisté věděli, jak důležité knihy pro Židy jsou. Četba nás polidšťuje. Když nám ji někdo odepře, krade nám i naše myšlenky. Chtěli Židy zničit tím, že je připraví o to, co je pro ně nejdůležitější." (s. 349)
Číst více
Číst více