Hlavním hrdinou této sbírky ztřeštěných příběhů je osmiletý Jirka, který si ovšem, jak už název knihy napovídá, nechává říkat PEHUDE, neboli pekelně hustej detektiv. Společníka při lumpárnách mu pak dělá jeho kamarád Toník, alias Mandej. V jednom příběhu třeba sousedce pomáhají hledat Barušku, jenže se vůbec nejedná o její dceru, jak se kluci zprvu domnívají. Jindy zase kupují kapra na svátky, přičemž Mandej využije svůj osobitý způsob výběru vhodné ryby. Oslaví spolu Vánoce, postaví sněhový bunkr nebo vyrazí s maminkami na Beauty víkend. Na knížce se mi velmi líbí fakt, že i kdyby vyšla před dvaceti lety, moc by se toho na ní nezměnilo. Tím chci říct, že se v ní neobjevují téměř žádné zmínky o mobilech, počítačích a podobně. Naopak, když kluci vyrazí na výlet, maminky jim záměrně nechají mobily doma, což je skvělé. Stačí, že děti na obrazovky zírají skoro každý den, nemusí o nich ještě číst v knížkách. Kniha je cílená především na malé, prvostupňové kluky dobrodruhy, kteří se u ní budou nejspíš dobře bavit, protože zážitky kluků jsou často opravdu vtipné, páchají nejrůznější vylomeniny a často se svým vlastním přičiněním úplně zbytečně zapletou do problémů. Myslím si však, že by mohla bavit i děvčata. Věku čtenářů je taktéž logicky přizpůsobena velikost písma a délka celé knihy. Text pak doplňují vtipné, jednoduché ilustrace. Líbí se mi, že kniha nijak zvlášť nemoralizuje, což by mohlo malé čtenáře odradit, ale zároveň v sobě má zakomponované hezké a důležité prvky jako třeba Jirkův vztah s kamarády, kteří trpí genetickou vadou, důležitost přátelství ve chvílích, kdy život není tak jednoduchý, či proč není dobré být nenasytný. Pokud tedy máte v oblibě podobný typ humoru a máte ve svém okolí nebo přímo doma malého dobrodruha, který také často rád vymýšlí vylomeniny, pak by se mu příběhy pekelně hustého detektiva jistě mohly líbit.

Veselé čtení, knížka se líbila i dětem. Zasmáli jsme se. A prý, že to bez mobilu nejde...