Sousedská ruleta je čtivé rodinné drama. Od tohoto švédského autora je to má druhá přečtená kniha a i nyní mě čtení bavilo, lákalo a těšila jsem se na každou chvíli strávenou u knížky. Micke a Bianca, mladí manželé se dvěma dětmi, se přistěhují do klidné vilkové čtvrti a po seznámení se sousedy se časem stávají neklidní, podezřívaví a nedůvěřiví jeden k druhému. Když potom Biancu srazí auto jejich sousedky, život se jim zhroutí a Micke hledá viníka i odpovědi. Kde je hranice mezi dobrem a zlem ? No, pravdou zůstává, že sousedy si nikdo nevybírá... I proto si přečtěte toto sousedské drama, určitě to stojí zato !

Jak píše moje oblíbená Lexie321 ve svém komentáři, i mně se kniha líbila o trochu méně než první autorova kniha, která se mi dostala do rukou dříve. Ale řekla bych, že to bylo spíš tématem. To mne totiž nedokázalo tak zaujmout, jak by si možná zasloužilo? Těžko říct... Každopádně i přesto je tato kniha dobře napsaná a děj plyne rychle a poutavě. Příběh je vyprávěný z pohledu tří osob. Těmi jsou Micke, Jacqueline a Fabian. Ale stejně důležité jsou samozřejmě i další postavy, jako právě sousedé, kteří všichni žijí v poeticky znějících ulicích a čtvrtích, pojmenovaných podle knih Astrid Lindgrenové. Ovšem žádná poetika se nekoná, to ani náhodou! Právě naopak. Jak je uvedeno v anotaci, dojde k nehodě, při které se těžce zraní Bianca, Mickova žena a matka jejich dvou dětí. Policie ale případ vyšetřuje, protože není jisté, jak se všechno odehrálo ve skutečnosti a určité podezření je zde také ;-). Kromě toho se tady střídají dvě (od sebe jen lehce vzdálené) časové roviny z doby před nehodou a z doby po ní. No a úplný závěr knihy je poměrně překvapivý, protože nic nikdy není tak, jak se jevilo na první pohled :-). Kniha určitě není thriller, ale spíš dobrý psychologický román s prvky napětí. A za sebe musím přiznat, že takové sousedy aby pohledal, i když ze zkušenosti sama vím, že existují i jiné (a často mnohem horší) sousedské vztahy. Hodnotím tedy čtyřmi hvězdičkami, stejně jako u předchozí autorovy knihy, a pokud by byla vydaná nějaká další, určitě bych si ji zase se zájmem přečetla ;-).