Bál jsem se po přečtení zdejší recenze ( převzaté z časopisu Horydoly) a po přečtení Messnerovy Malloryho druhé smrti, zdali mě tohle bude bavit.Ale byla to skvělá a zajímavá kniha. Mallory zde totiž nevystupuje jako hlavní hrdina,ale pouze jako jedna z postav,což umožňuje lépe porozumět událostem starým sto let. Mapovací expedicí z roku 1921a pokusem o první výstup na Everest r.1922 začalo skutečné himalájské horolezectví. Britové šlapali bez map,komunikačních zařízení oblečeni do hedvábných košil,tvídových sáček a s několika páry ponožek na nohou. Kolona nosičů a zvířat určených k transportu vybavení a jídla do základního tábora dosahovala neuvěřitelných 8km,a stála horentní prostředky.Zprávy z expedice do Evropy putovaly až měsíc,a ani ti co byli v základním táboře neměli dlouhé hodiny či dny prakticky žádné informace o těch, co se snažili o vrchol. Byla to megaakce Britského impéria,tak typická pro dvacáté století.Autor pomocí dobových zpráv z tisku,archivních dokumentů či osobní korespondence bravurně odhaluje vzájemnou soutěživost,nevraživot či odvahu jednotlivých aktérů.Hezky mluví o místních lidech a nosičích nákladu,kteří sloužili „vyšší“ věci. Dnes zbylo ze všech a všeho pouze Malloryho jméno.Pro něj se stal Everest jakýmsi osobním náboženstvím,kterému obětoval rodinu i život. Tato kniha mi pomohla pochopit i zdroj Messnerova obdivu k Mallorymu. Oba dva totiž usilovali o dobytí vrcholu bez kyslíku,zatímco Finch-Malloryho souputník a konkurent neúnavně propagoval kyslíkové přístroje bez nichž by Hillary později v roce 1953 neuspěl...

Sama ráda chodím po horách, nejsem borec, který má ambice zdolávat Everest a podobné giganty, proto si o tom raději přečtu a raději zdolám něco u nás v Evropě. Knížka je zpracováním moc povedená, určitě je supr, že autor zařadil mapku tras. Pro mne je nejvíc nepochopitelné, jak mohl někdo přežít pobyt v takových podmínkách v tvídovém sáčku! Klobouk dolů před všemi!