Johna Greena jsem si zamiloval už díky knize Hvězdy nám nepřály. Ta se mi osobně líbila o něco víc, ale myslím, že není fér to porovnávat. Hledání Aljašky je přece jenom o pět let starší (a autor tedy měl o pět let méně zkušeností) a navíc jsou hrdinové obou knih v úplně jiné situaci. U obou knih jsem ale měl po dočtení dvě otázky: 1. Proč neznám tak výjimečné lidi, jako jsou v Greenových knihách? 2. Kdy od Johna Greena česky vyjde něco dalšího? Sympatičtí hrdinové, poutavý příběh... Každý by podle mě měl zkusit něco od Greena!

Když čtete Johna Greena, vůbec vám nepřijde, že se jedná vlastně o "young adult" literaturu. Hledání Aljašky je pro mě po Hvězdách, které nám nepřály dalším důkazem o síle tohoto autora, který prostě umí svým postavám vdechnout život a hodit je sice do někdy banálních životních situací a rozhodnutí, ale i přesto dokáže ve čtenáři vzbudit ten pocit, že obracíte stránku za stránkou a čekáte, jak to celé vlastně dopadne. Jeho příběh i hrdinové žijí a vy je můžete potkat kdekoliv. Třeba u vás na škole nebo hned za plotem u sousedů. Přes všechen možný smutek pak zůstává ona lidskost, jež je cítit téměř z každé věty.