V tomto díle, situovaném do podzimu 2008, detektivové z kanceláře 141 rozplétali případ, který na první pohled vypadal jako sebevražda. Vyšetřování bylo napínavé, okruh potenciálních pachatelů se postupně zmenšoval až nakonec v sítích detektivů uvízl ten jediný správný. Kniha byla tradičně provázená skvělým humorem sehrané detektivní party vraždařů, jimž tentokrát ve vyšetřování lehce sekundovali kolegové z protidrogovky a z obvodu. Jen mě trochu překvapilo špičkování detektivů Krauze a Chosého v úvodu knihy tím, že obsahově stejný dialog se vyskytl již v jedné z předchozích knih - mám dojem, že to byla Reminiscencia. Nicméně doslechla jsem se, že to byl záměr, aby to poukázalo na to, že se to mělo odehrávat ve stejné době jako vyšetřování probíhající v Reminiscencii. Ať už to bylo tak či onak, nic to neubírá na kvalitě a skvělém zpracování tohoto nového případu, kterému nemůžu dát méně než plný počet bodů ve všech směrech. Už teď se těším na další dánovku, jejíž první náznaky se objevily v poslední kapitole. Poslechla jsem si - jako už vlastně v posledních pár letech standardně - ve formě audioknihy, což je pro mě ještě další benefit plus. Interpretace pana Mňahončáka byla jako obvykle suprová.

Když mě něco baví, bývám pečlivá. A DD mě baví. Takže 37 díl serie, ale chronologicky 33. Jsme v roce 2008 , Krauzovi táhne na padesátku a začíná lenivět, ne tak Chosé a jejich špičkování je vybroušené jako diamanty. A diamanty jsou věčné. Další čtyři už vydané díly jsou všechny z roku 2009 ale je tu ta mezera mezi roky 2003 až 2008 . A letos se snad můžeme těšit na další dva díly. Máme tu mezeru , která nám může dopřát i deset dalších výborných příběhů. I Když se tu řeší smutná smrt mladé dívky tak jsem se několikrát smála nahlas a upřímně, protože tito chlapi se baví mezi sebou opravdu jako naši chlapi.