Chcete mi říct, že nám tady virtuálové nabývají vědomí jako v tom starým seriálu Westworld? Tak copak asi teď dělá moje kočička rozkošná? Pan Heteša opět dokázal, že prostě umí. Zdánlivě těží sám ze sebe, nebo ze svých knih, ale jako celek z toho prostě vyjde dobrý a překvapující příběh. Najdete tu spoustu základních slov z mnoha spisovatelovo již napsaných knih. Vlastně mám pocit, že tu jsou všechna základní slova. Od camelek, přes Jacka až po Minecraft. Příběhem proletí u žlutí motýlci!!! A další potěšení pro mé čtenářské ego jsou Vetřelci. Ano, i zde se objevují Gigerovo děti. Tedy, abych vás moc nemátl – mluví se tu o nich. Víc nic, ale i to postačí k dobré náladě. A jsou pěkně drahý. Za jednoho Vetřelce chce ta mrcha Millneová dva . . . nene, cenu vám neřeknu. Citát: Kafe, houkla směrem ke kuchyňské lince a kávovar cinkl, že rozuměl. Příběh je opět prošpikován technologiemi, kterým se ani nesnažím porozumět. Kdo ví jak například vypadá tvrzený sendvičový sklo, lokátor biowaru nebo kvantový tunelový nanočástice. Hlavní je, že splňují svůj účel. Pan Heteša dokazuje, že to jde i bez zombíků, čarodějnic a upírů. Tak moment – stop! Upíra si škrtněte. Jeden tu je. Sice pokousaný od . . . ha, čekali jste, že napíšu zombíka? Tak to jste na omylu. Ten upír je pokousaný od, ne ani čarodějnice to není, je to od virtuála. Mě se neptejte, přečtěte, pochopíte. Malá ochutnávka: Chci fakta, jenom fakta. Byl tam teda někdo zvenčí, nebo ne? A nechci slyšet nic o vílách a démonech. Teoreticky by mohl, pokračoval Hitchawer. Vytáhl jsem si poslední přenos Basama Hameda před čtrnácti dny. Při tom procesu jako by v jednu chvíli datová entita samovolně duplikovala jeho softwarový klíč s biochemickým kódem . . . Skoro každá kapitola je nádherně vypointovaná a čtenáře čeká ironická nebo jiná hláška na konci skoro všech těch kapitol. Tak že vás to očekávání vtipné doložky neustále žene v před. Je tu i spousta sexu, jak živočišnýho tak virtuálního. Všechno je to perfektně rozm . .vrtaný. Ale průser nastane asi dvacet listů před koncem. Příběh je rozjetý, vy už čekáte konec, vyvrcholení, ale ono se stále něco děje, situace je horší a horší a já už měl obavy, zda je to samostatný román a aby to vůbec mělo nějaký konec. A ejhle, má to konec a je to samostatný román. Překvapení na konci vás dostane. A jak hodnotit tento příběh jinak, než Hetešáky, že jo? Tak že plný počet nepůlených žlutých vetřelčích Hetešáků. ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ) Citát: Kolem poletují žlutí motýlci a je jich strašně moc, až se všechno změní ve žlutou neproniknutelnou mlhu. ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Total romantika.

Skvělá pohádka pro dospělé o tom, co všechno můžete mít, když na to máte a hranice to nemá, si celkem dlouho můžete myslet.. I odvážný hrdina tam je, a kouří camelky a pije whiskey a má rád ženy. :) Bavila jsem se, i když občas už to bylo lehce za mou hranou. Jenže, co já vím o fantaziich jiných... Bezva kniha, jež se vás chytne a nepustí, dokud s ní nedojdete jejího konce, který je nečekaně dobrý. I za něj pět.