Loius L'Amour je v mém hledáčku už nějakou dobu, vlastně kvůli době mého dětství, kdy jsem čítávala Vampýrskou akademii a zajímalo mě, jak takový western vlastně působí na čtenáře a proč je Dimitrij tolik zbožňuje. Westerny známe asi všichni, Vinnetou je klasika, ale v poslední době jsem si koně zamilovala víc a víc a nevděčím za to ničemu jinému než seriálu Yellowstone a doprovodných sérií. Atmosféra této knihy se dá celkem věrně přirovnat k seriálu 1883. Cestování pouští, boje s indiánskými kmeny, přestřelky, i to, jak snadné je se zamilovat v nedostatku lidí kolem sebe. Líbilo se mi to, popisy okolí mě skutečně přenesli ke čtyřem společníkům na cestách i ke krásné dceři cestující se svým starým tátou. Konec byl pak trochu zmatený, a nedopadl podle mých představ, ale to nikdy ani život nedopadne, že? Krásné a krátké dobrodružství s kovboji.

Príde mi, že keby bola aj v skutočnosti taká vysoká priemerná úmrtnosť Apačov v stretoch s civilistami, tak by napokon Amíci nemali koho nahnať do rezervácií. Každopádne L Amourove westerny majú určite vyššiu úroveň ako bežné rodokapsy, rád ich čítam a netrpezlivo očakávam každý nový titul. Čo sa týka L Amourových bojov s Apačmi, jednoznačne u mňa vedie Samotář a Hondo. Tam aspoň Apači aktívne zasahujú do deja, a nie sú to len telá určené na odstrel..