Raclette je o týpkovi, kterej jen seděl nezaměstnanej doma a kouřil a nasával, zatímco jeho buchtička dělala super džob pro nějakou charitu. Jinými slovy: ideální vztah. Bohužel, ženy po nás požadují víc než jen chodit kadit na záchod, takže jsem hned z kraje věděl, že se takováhle snová partnerská konstelace rozpadne dřív než by jeden řekl pomejebartošová. A taky že jo. Škoda, že nedokážu takhle předpovídat budoucnost i v Tipsportu. No a tahle knížka je o tom, jak to jde všechno poslední den do kopru, což není tak lákavý jak to zní a to ze dvou důvodů, které jsem zevrubně zanalyzoval. 1. buchtička není doma, tudíž nedochází k přímé konfrontaci 2. Borut Golob to vše napsal stylem, kterej je velmi otravnej (ve větší dávce než 20 stran). Občas z toho vykoukne naprosto trefná a břitká sarkastická mačeta, ale po většinu času to spíš působí, jako by chtěl Palahniuk napsat esej o manuálu na sušičku. Ještě jsem to chtěl rozebrat, ale dal jsem si teď omylem panáka, kafe, jogurt a rohlík s Vysočinou, takže opět moje kariéra literárního kritika musí ustoupit záchodu.

Nenáročná oddechová knížka na zpříjemnění dne :)