1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin. Florian Illies (nar. 1971) vystudoval dějiny umění v Bonnu a Oxfordu, roku 1997 se stal redaktorem prestižních Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde působil ve fejetonistické rubrice. V roce 2008 přestoupil do týdeníku Die Zeit. Vydává umělecký časopis Monopol a je jedním z partnerů berlínského aukčního domu Villa Grisebach, kde se zabývá uměním devatenáctého století. Do povědomí veřejnosti se zapsal knihou Generation Golf. Eine Inspektion (Generace Golf. Inspekce, 2000), v níž nastavuje kritické zrcadlo své vlastní generaci, narozené v sedmdesátých letech. Stejné téma rozvádí i v knihách Anleitung zum Unschuldigsein (Návod k nevinnosti. Cvičebnice špatného svědomí, 2001) a Generation Golf zwei (Generace Golf dva, 2003). V roce 2006 publikoval knihu Ortsgespräch (Místní hovor), v níž vzpomíná na své dětství na venkově. Těchto čtyř děl se doposud prodalo přes milion výtisků. V roce 1999 získal Cenu Ernsta Roberta Curtiuse za esejistiku.