Jsou to vzpomínky bedňáka u kapely Queen. Jinou knihu o této kapele jsem zatím nečetla. Kdysi jsem tuto kapelu dost poslouchala, tak jsem si i zavzpomínala a něco nového se dozvěděla.

Tak si říkám - ježkovy zraky, jak to ti hoši od aparatury a spol. vůbec všechno přežili :-) Asi jako když kouknete na Keitha Richardse ze Rolling Stones a přemýšlíte, jestli to náhodou není jen fata morgana. Hned ze startu je třeba upozornit, že Peter Hince píše primárně o svých osobních zážitcích a Queen jako takoví jsou víceméně v pozadí. Není to ale o nic méně zajímavé čtení a jsou tam momenty, kdy se člověk od srdce zasměje stejně tak jako pozastaví a uvědomí si, že je na tom celém něco smutného. Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem velmi mile překvapena výkonem Jiřího Korna.