Muslimský pacient patří, vzhledem k nutnosti respektovat tradice a věrouku islámu, k nejsložitějším religiózním limitacím pro lékaře a zdravotníky jiného vyznání. Je tomu tak nejen v zemích islámu, kam jsou tito odborníci často najímáni k výkonu své praxe v místních zdravotnických zařízeních, ale i v zemích s významnou muslimskou menšinou. Autoři práce si stanovili za cíl objasnit úskalí výkonu takové praxe vzhledem k poměrně výrazným, často zcela proti záměrům a běžným postupům diagnostiky a terapie jdoucím omezením, která plynou z tradic islámu, muslimského práva i ne zcela pominutelným postojům muslimských kleriků v dané oblasti. Ve své práci se autoři snaží o stručný vhled do islámu samotného se zaměřením na ortopraxi každého muslima, provázející ho po celý život, o rozčlenění problematiky na jednotlivé fáze muslimova života a zájmy široké muslimské rodiny.