„Věděl, že žije v pekle.“
No, vážení, peklo to teda bylo.
Není moc knih, které hodnotím jednou až dvěma *, ale tady prostě musím.
„Co to s Gabrielem je?“
Sakra, to jsem si vážně o NĚM říkala celou dobu , zatímco se ONI bavili o pokání a odpuštění a …
ONA, příliš plachá, hubená, bledá, vystrašená a se smutnou duší .. navíc, „věří, že vesmír není tak úplně temný a nepřináší jenom zklamání...
„Věděl, že žije v pekle.“
No, vážení, peklo to teda bylo.
Není moc knih, které hodnotím jednou až dvěma *, ale tady prostě musím.
„Co to s Gabrielem je?“...
„Věděl, že žije v pekle.“
No, vážení, peklo to teda bylo.
Není moc knih, které hodnotím jednou až dvěma *, ale tady prostě musím.
„Co to s Gabrielem je?“
Sakra, to jsem si vážně o NĚM říkala celou dobu , zatímco se ONI bavili o pokání a odpuštění a …
ONA, příliš plachá, hubená, bledá, vystrašená a se smutnou duší .. navíc, „věří, že vesmír není tak úplně temný a nepřináší jenom zklamání.“ … a ještě navíc, abych nezapomněla, neskonale krásná.
A ON? … „vzhledem k současnému stavu jeho věcí to nejlepší, co může udělat, aby se napravil, je vzít ty starcovy krvavé peníze a vyházet je za hnědookého anděla.“
…
Následuje naivní romantický příběh o dokonale elegantním vysokoškolském profesorovi, který si potrpí na luxus, a v jehož povahových rysech objevíte sklony ke všem 7 smrtelným hříchům, a jak jinak než chudé, dokonale nevinné a nesmírně nadané studentce, oplývající naopak všemi lidskými ctnostmi (cudností zejména), jejíž andělské vzezření a chování „Kalamity Julianne“ … je to jediné, co může milého profesora spasit …. možná :-).
Sám o sobě má občas takový (pohádkový) naivně romantický příběh jisté kouzlo (jinak bych si ho nevybírala, kdybych neměla chuť si něco na ten způsob přečíst, což nebývá moc často), jenže, tento příběh, na dlouhých 500 stranách, je hlavně a především příběhem bohužel JEN naivně prostým ...
„Ach můj Bože, Gabrieli. Ach můj Bože, Gabrieli. Ach můj Bože, Gabrieli. Ach můj… Bože… Gabrieli.“
… násilně poslepovaným z toho (ze všech těch možných „lákadel“), co se autor domnívá, že dobrý romanticko (erotický? … tak to určitě ne!) přiběh má mít (anebo, co se bude dobře prodávat? … dost to na mě tak působilo).
Každopádně, těmto stránkám vládla jen a jen … čiročirá nevěrohodnost …
„Červenáte se jako puberťačka, Julianne. A vaši nevinnost dokážu i cítit. Je víc než zřejmé, že jste ještě panna.“ …
„Jak věděl, že miluje drahou čokoládu? To musí být osud.“
„Nesnědla jste to právě, nebo ano?“
„Byla výborná.“
„Mohl vás zdrogovat. Vy nevíte, že si malé holky nemají brát bonbony od cizích lidí?“
… tak ta chudák malá holka, vysokoškolačka, to zřejmě nevěděla … takže si zahrávala s několika sexuálně agresivními boháči (aniž o tom samozřejmě věděla) najednou :-) …
… mimochodem, na jen opravdu nepatrný náznak erotiky, budete čekat zatraceně moc a moc stran …
„Opřel se o lavici a pozoroval ji, oči bez mrknutí upřené.
Přemýšlela, jestli si všiml, že na sobě nemá pod šaty normální kalhotky. Je to něco, čeho by si muži všimli? … Nebyla schopná od něj odvrátit pohled a jeho oči ji loudavě přejížděly od hlavy až k patě; a déle, než bylo nutné, prodlévaly na jejích ladných nahých nohách a podpatcích s červenou podešví“ (jak jinak, že?) …
„Julia se obrátila ke svému profesorovi zády a začala tančit, zavřela oči a nechala hudbu, aby ji vedla. Byl to pozoruhodný pocit. Jakmile na něj a jeho pronikavé modré oči zapomněla, byla schopná se celkem i bavit. Nepatrně. Zajímalo by mě, jestli může přes ty šaty vidět obrysy těch tang. Strašně se zařezávají. Doufám, že to vidí. Doufám, že ho to mučí. Užijte si ten pohled, profesore, protože to je všechno, co kdy uvidíte.“
A tak, než se dostanete přes všechno to vyprávění o chudince hladovějící Krásce, která neustále bojuje se slzami v očích a Zvířeti - predátorovi … který, zničený její křehkostí, neví, co si se svým temným „já“ počít, přesto se snaží a snaží, svou krásku nenechat zahynout …
„Mohu v pondělí zajít za vedoucím katedry a nechat ho zvýšit vaše stipendium, jestli mi řeknete, že to potřebujete. Dám vám teď večer svou kreditní kartu, pro rány boží. Nemůžu vás nechat hladovět …“
… a jako bonus ji zahrne luxusními dary, jako je třeba kabelka od Fendi, která se v jejím ubohém kutlošku bude skutečně vyjímat …
„ To profesoři vydělávají tolik peněz?“
Ale kdepak drahá naivní slečno, prostě, jak jinak … „zdědil je“.
… vás na nějaký alespoň náznak erotického podtextu přejde chuť úplně :-) … 500 stran je opravdu až moc … táhne se a natahuje, až se nadobro ztrácí i ta trocha napětí a s ní touha číst dál … příběh s nulovým spádem a násilně vykonstruovanou akci asi prostě není pro mě …
„Myslím to vážně, Julie. Když je máma pryč, bojím se, že se jeho temnota může vrátit.“
Bojím se, že bych o tom musela číst :-).
Číst více
Číst více