Kniha sestává ze čtyř kapitol, jež se pokoušejí o historickou analýzu čtyř formativních období vývoje sociologie v USA: jejích počátků, meziválečného období, období takzvané „zlaté éry“ a důsledků radikální kritiky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pro současnou fragmentaci oboru. Nejde o vyčerpávající shrnutí dějin americké sociologie, nýbrž o historické kontextualizace identifikující hlavní směr vývoje a nejdůležitější oborové debaty v každém z uvedených období. Vlastním předmětem zájmu jsou „dějiny“ úvah o teorii a metodě ve specificky zformovaném problémovém prostoru americké sociologie, spolu s otázkami institucionálního vývoje a vytváření určité akademické kultury. Žánrově jsou obsahem monografie spíše studie o jednotlivých etapách vývoje než popisně vyčerpávající výkladový text. Dominantní ideou, již se dílčí studie pokoušejí sledovat v jejích historických proměnách, je role myšlenky „sjednocené“ sociologie v kontextu intelektuálního a institucionálního vývoje americké sociologie. Je vědecké tažení amerických sociologů současně institucionálním triumfem a intelektuálním kolapsem? Co drží americkou sociologii pohromadě? Je dominance americké sociologie u konce? Jak americká sociologie pečuje o své historické dědictví?