Zase se Sarou, tentokrát při cestě po vyšlapané čáře. Zase jsem se nechala unášet jejím obrazovým viděním světa a zase jsem měla při četbě pocit celistvosti dané souladem nádherného jazyka s projevy narušené psychiky (což zní zvláštně, ale ona to umí). Rozumím jejím stavům, tomu, jak se vzdaluje tužbám i samozřejmostem těch tzv. normálních, usmívám se při jejích asertivních hovorech s těmi, jejichž schémata jí připadají prázdná (psycholožka, Svědkové Jehovovi, kadeřnice). Nedokážu se úplně ztotožnit s jejím ulítlým fotoprojektem, ale baví mě kompozice jím daná, stejně jako její zkoušení sebe sama z děl jiných umělců. A doufám, že jsem dobře pochopila, že návrat k mrtvé babičce do umírajícího domku nebyla cesta ven, ale k té cestě povede (a hlavně bych to přála její mamince, které dcera fakt dávala zabrat…). Překlad je opět výborný, přestože poněkud zastaralé „napadlo mi“ (jak zmiňuje meluzena) popíchne, stejně jako neexistující „rozvzpomenu se“ či „nevyzpytovat světýlko“; nakonec jsem si ale řekla, že do tak zvláštní knížky i patří.

Zjevně jsem byla stižena čtenářskou slepotou, jelikož jsem (při vší snaze) nebyla schopna vyšlapanou čáru Sary Baume sledovat... respektive sledovat déle než pár minut, než jsem spolehlivě usnula. Po autorčině prvotině Jasno lepo podstín zhyna, která mne zasáhla přímo na komoru a které patří čestné místo v mé knihovně, jsem se velmi natěšena a namlsána, důvěřivě a bez obav, vydala po naznačené pěšince do temných hvozdů duševního zmatku hlavní hrdinky Frankie... abych se vzápětí na první křižovatce ztratila. Pamětliva pohádek, které nám byly, coby malým robátkům, vtloukány do hlav, jsem se snažila vyšplhat na každý nejbližší strom další kapitoly a zahlédnout světlo (na konci tunelu). Bohužel marně. Vábivé světýlko pochopení vždy záhy zhaslo a ještě navrch bylo udusáno vsuvkami prapodivných (nejen výtvarných) performancí, kterým (coby výtvarný analfabet) prostě nerozumím. Díky krásnému jazyku jsem se zatnutými dásněmi přece jen doklopýtala na konec, žádnou chaloupku poznání (natož perníkovou) nenalezla. Tak třeba zase příště Saro...