“Jak vyzrát nad nepřítelem, když neznáte jeho totožnost a zdá se, že všechny karty hrají proti vám?” . S @endlessbibliophile jsme se nechaly nalákat redaktorkou a spisovatelkou @kat.sardickou a rozhodly se přečíst si Pikové eso v rámci našeho společného čtení #ctisnami. Megamoc se mi líbila obálka a věděla jsem, že je to thriller. Toť vše. Občas je fajn pustit se do knihy, o které skoro nic nevíte. . Prvních pár kapitol jsem byla… rozpačitá. Hlavní postava chodí na střední školu, kde o ní neznámý člověk rozšíří veliké tajemství. Kde jsem to jenom četla? Aha, jasně, Probuzení Simona Spiera nebo třeba Felix na věky a jsem si jistá, že se najde ještě spousta dalších knih. Námět mě tedy moc nezaujal, zato dvě ústřední postavy ano. Devon je nesmělý, tichý a velmi hudebně nadaný. Jo a taky homosexuál. Chiamaka je premiantka školy a mezi spolužáky velmi oblíbená. Je velmi ambiciózní a jde si za svým cílem za každou cenu. Morální hodnoty? Co to je? Tito dva by nemohli být více rozdílní, ale přece jen je něco spojuje. Anonymní vyděrač, který si říká Eso, si je vybral jako terč a rozesílá jejich tajemství po celé škole. . Zhruba v polovině začíná vyvěrat na povrch, co je hlavním tématem této knihy. Přehodnocuji své domněnky a s velkou zvědavostí se naplno nořím do čtení a zběsile otáčím stránky. Pamatuju si, jak jsem knihu četla v restauraci v Karlových Varech, dostala se k jedné velmi znepokojivé pasáži, rychle knihu zaklapla a zpracovávala to. Přišel ke mně ustaraný číšník, jestli je vše v pořádku. No… nebylo, ale za to on nemohl. Tak jsem nahodila úsměv a kývla. Nevím, co od knihy vyžadujete vy, ale já potřebuju, aby ve mně vyvolala horskou dráhu emocí. Když se jí to povede, můžu ji s klidem označit za Dobrou knihu. A tou Pikové eso je, věřte mi.

Je to takové na mě moc teenagerské a americké