Zmátl mne titul v češtině, sáhla jsem po knize známého znalce způsobů přežití v divočině různého druhu, ale rozhodně jsem nečekala, že půjde vlastně o motivační knihu pro život. Což je jasné u původního anglického titulu: A Survival Guide For Life... Nechápu, proč to tedy takhle divně uvedl nakladatel na náš trh (proč ne třeba průvodce životem, nebo jak žít vlastní život... - ono přece vůbec nejde o přežití, ale o žití samo), asi aby se kniha lépe prodávala. Ve skutečnosti je to milion kapitolek s jasným a různorodě zvýrazněným fontem o tom, jak je třeba mít sen, držet se ho, vytrvat přes překážky, brát neúspěchy jako součást cesty a ... nejít jen po penězích. Nic nového pod sluncem a vsuvky autorovy z vlastních zkušeností, jakkoli byly třeba i zajímavé, mi připadaly moc násilné právě v rámci téhle knihy, jako čistá sebepropagace. Ale koukám, že zním mnohem negativněji, než odpovídá realitě. Jednak souhlasím s autorem, že trocha motivačního tréninku a povzbuzení z knih není k zahození, ba naopak, měla by se dávkovat pravidelně a opakovaně (však i některá moudra jsou tak či onak zmíněna v knize několikrát, a hodí se). Také stojí za to připomínat moudrá slova, z Bible i od různých velikánů. Citátů je v knize plno, tedy přiměřeně plno. A i autorova slova stojí za zaznamenání, jako moudra: "Obyčejná dobrota je samotnou podstatou velkého člověka. Na laskavosti je totiž zvláštní to, že dárce stojí pramálo, zatímco pro příjemce může znamenat celý svět." "To nejde" nemá v jeho slovníku místo. Pravda je jinde: "Zatím jsme nenašli způsob, jak to udělat." xxxx Pozn.: čím dál víc mám problém s obdivem k lidem, kteří lezou na osmitisícovky, zvládají ultramaratony, pouštějí se do hraničních výzev horka, mrazu, beztíže, hlubin, samoty, tmy apod. tehdy, kdy si plní "jen" svůj sen (o penězích je to ještě horší, ale víc pochopitelné) - sobecky pracují na sobě a svém snu, který ale nikomu dalšímu už nic nepřinese, většinou se o ně akorát okolí bojí a ještě se musí uskrovnit a často si jejich akcička vyžádá práci záchranářů a ohrožuje i další. Ano, mají můj obdiv, že dlouhodobě (při přípravě a pak samotné akci) překonávají sami sebe (ovšem ani to nesmí jít za limity sil a možností a ohrožovat vlastní život), ale nemají obdiv co do motivace. Nic netvoří, nic světu nedávají, leda tak na odiv: podívejte, co jsem dokázal/a! Asi i proto mám právě s touhle knihou problém, ale snažila jsem se svého názoru při hodnocení co nejvíc oprostit.

Motivační hesla jsou jako cokoliv přehnaně sentimentálního, může to být hezké, ale ve výsledku tak trochu na nic. Zde je ale příjemně okořeňují zážitky z výcviku či vzpomínky na rodiče apod.