Tak tohle nedosahovalo úrovně prvního dílu, resp. možná ano, ale z prvního dílu jsem byla tak nadšená, že jsem třeba některé nedostatky přehlédla. Býho reakce jsou zvláštní, snaží se utajit svou minulost, ale vlastně na potkání každýmu vykládá, kdo je a co udělal. Bojuje se svým zvířetem o nadvládu v situacích, kdy by měl zrubat nepřítele a když se chýlí ke zdárnému konci, vždycky to nějak zpacká, třeba tím, že začne přemýšlet o minulosti.. vprostřed boje :( asi si dám pauzu než budu číst další díl.

Béčková vyšetřující služba. Až uslyšíte divný zvuk, zanechte vzkaz. Bééééééé. Brutálně mě to nebavilo. Je to již druhá kniha, vlastně navazující kniha na příběh Stará béčková legenda, od stejného spisovatele. Forma psaní Shigora Birdmana mě vůbec nejde k tělu. Příběh je zdlouhavý, prošpikovaný spoustou flasbacků a absolutně se nehodících hlášek. V těch vracečkách do minulosti jsem docela tápal. Jejich množství a nepřehlednost mě nudila. Dokonce jsem se ke konci knihy přistihl, že při čtení usínám a vůbec si nepamatuji zpětně, co se v příběhu děje. Akorát vím, že tam bylo na mě moc politiky. Citát: Přísahal jsem, opakovaně, že budu chránit obyvatele města. Nemůžu je jen tak sežrat, pokud neporuší pravidla. Příběh jsem přečetl jen díky tomu, že jsem si koupil obě knihy najednou. Byla to chyba a zbytečná investice. Hlavní hrdina Bý opět blábolí jako pominutý a sem tam dost krutě oslím můstkem přejde do dalšího děje. Když jsem si uvědomil, že v tom všem zmatku usínám, knihu jsem na dva týdny odložil. Až teprve potom jsem příběh dočetl. Bylo to spíš z donucení než ze zvědavosti. A vlastně ani konec mi nedal uspokojivou odpověď. Díky zajímavému extempore s Chobotem, mazlíčkem, kterého Bý získal v minulém příběhu, dávám tři hvězdy. Citát: Padání je v pohodě, ale lítání fakt nesnáším.