Vlastně...nečekala jsem to tak dobrý! Ve svitu Měsíce je dobře napsaná kniha, která má hlavu a patu, její děj je svižný, napínavý. Je zde dobře sepsané to, co na téhle postavě mám ráda. A přestože jí je teprve patnáct a ještě není ve "své věci" tak hluboko, nespadá vyprávění do patetického pitvání pocitů. Jenom si párkrát vzdychne. A nedivím se. Vždyť Bruce má fakt dokonalý vlasy! To, že se děj některým věcem věnuje méně mi tentokrát (jako jsem si na to stěžovala u Raven) vůbec nevadilo, protože se kniha věnuje jiným vážným tématům a nebojí se je ukázat celé. Žádné zkratky, žádná autocenzura autorky. Kniha tak působí o trochu dospěleji, protože sama Selina prostě dospěla dřív. Ne svou volbou. Ale volbou druhých. A je na čase ukázat světu, že i když je na začátku "Tma", stačí najít sílu, aby přišlo "Světlo", protože svobodu lze najít v "V jasném svitu bílého Měsíce". Tohle se prostě hodně povedlo. Navíc opět skvělá kresba, kde použití těch dvou palet barev funguje dokonale. Pokud je společným prvkem edice tahle podobná kresba, ráda si z ní přečtu další knihy  :) 4,5/5

Začínám si tuhle edici YA komiksů fakt oblibovat. Kresba jako vždy moc hezká, líbí se mi jak je to laděné do modra. Příběhově se mi Catwoman zatím líbila asi nejvíc ze všech tří dosud vyšlých a tak ji mám na pomyslném prvním místě. Jednu hvězdičku od plného počtu si částečně schovávám na další díly a částečně ji ubírám za konec, protože se s ním nějak nemůžu spokojit.