Některé cesty domů trvají dlouho. Hned v úvodu jsem trnula, že to s návratem nebude jen tak a obavy se naplnily. Děj odehrávající se v přítomnosti přibližuje život na ranči, řízení resortu a sledujeme rodící se vztahy. A pak najednou - odhrnutá opona do děsivé minulosti. Ty pohledy zpět byly silnější linkou, ale to vnitřní napětí se vytratilo s návratem domů. Měla jsem dojem, že postupem času se z knihy stává letní romantický příběh, až pohádkově laděný, vzhledem k zátěži minulosti. Atmosféra první třetiny mi vyhovovala lépe, ale celkově příjemné čtení.

Byl to rozhodně zajímavý příběh, ale...Ufff, to byla síla. Tato odporná témata nevyhledávám, ale v anotaci o něčem takovém nebyla ani zmínka. Proto jsem byla v šoku, jakou knihu jsem vlastně vzala do ruky. Příběh měl dvě dějové linie. Ta druhá byla naprosto otřesná. Čekala jsem, kam se bude příběh postupně ubírat a taky, že se ty dějové linky spojí. Taky jsem tušila kdo byl kdo a jaké vztahy mezi nimi byli. Nejsem si jistá, jestli chci po druhé něco takové ho číst. Tohle byl příběh Alice a ti ostatní jen vyplnili děj. Ta první linka byla moc pěkná, ale ani jsem ji nevnímala a neužívala si ji, protože všechno ovládl úplně jiný příběh.