Tentokrát jsem k Shaunu Bythellovi přistupovala jinak - bez srovnávání se sérií BB, s pocitem, že se už tak trochu známe a především s velkou radostí, že vyšlo pokračování, které jsem málem přehlédla (také pro tu perfektní obálku, tak podobnou té předešlé). Takže jsem zajásala, objednala a potom už jen četla a užívala si každý zápis, ať byl věnován čemukoli a že je o čem číst. S.B. píše především o...
Tentokrát jsem k Shaunu Bythellovi přistupovala jinak - bez srovnávání se sérií BB, s pocitem, že se už tak trochu známe a především s velkou radostí, že vyšlo...
Tentokrát jsem k Shaunu Bythellovi přistupovala jinak - bez srovnávání se sérií BB, s pocitem, že se už tak trochu známe a především s velkou radostí, že vyšlo pokračování, které jsem málem přehlédla (také pro tu perfektní obálku, tak podobnou té předešlé). Takže jsem zajásala, objednala a potom už jen četla a užívala si každý zápis, ať byl věnován čemukoli a že je o čem číst. S.B. píše především o svojí práci, která má mnoho podob, z nich ta nejzajímavější je (myslím si a chápu) objevování knižních pokladů v soukromých knihovnách v širokém okolí. Ale zajímavé jsou i poznámky o lidech, místě, knihách. Mám ráda deníky, mám ráda knížky a čtení a mám ráda i Shauna Bythella.
(K odkazům v předešlém komentáři doporučuji také video o Wigtownu a také ta, kde je Nicky, třeba to vánoční :).
Číst více
Číst více