Tohle byla zase jedna z knih, kterou mi doporučila a tak trochu vnutila :) naše paní knihovnice. Ale náhodou vůbec nebyla špatná, až jsem byl překvapený. Četla se dobře a příběh té rodiny, o kterou tam jde, byl zajímavý, ale taky smutný. Víc už psát nebudu, dám pět stars a uvidím, co mi paní knihovnice nachystá na příště :))).

Prostou formou vyprávěný příběh submisivních žen jedné rodiny z počátku 20. století pokoušejících se v rozhodující fázi svého života o odpor vůči společenskému a rodinnému tlaku, či spíše jen doufajících, a to jen velmi krátce, v něco jako odpor. Štítek románu pro ženy je vcelku odrazující, jsou nicméně romány s tímto označeným, které bez jakýchkoliv pochybností patří ke kvalitní literární tvorbě. Právě Körnerová mě nalákala svým příběhem Anna z Heřmánkového údolí. Hlas kukačky - pěkný a přiléhavý název - přes svůj potenciál zůstává příběhem odevzdaných ženských postav, kterým na životnosti a dramatu přidávají především historické dramatické okolnosti. Připomíná to pohádku naruby, aneb jak bohatá nebo alespoň průměrně situovaná dívka do neštěstí spadla, když ji zneužil bohatý floutek, chci říct krásný, oduševnělý muž hýřící penězi. Zdá se, že v kukačce jde o rodinné prokletí, kdy ženy pod tlakem okolností a svých otců, manželů a milenců (přesněji bláhově očekávaných budoucích manželů) pěkně trpí a trpí a čekají na zázrak. Nic pro mě. Ani v románu ani v životě.