Třetí díl Husitské epopeje jsem hodnotil 5* a komentářem : Husitskou epopej je třeba se naučit číst. Nejsou to knihy, které lze číst po chvilkách a mezi tím je na čas odkládat. To se čtenář ztratí v ději i postavách. Tentokrát jsem se tedy do čtení opravdu ponořil, postavy i souvislosti jsem měl stále na paměti a tak jsem kromě faktických informací (které jsem samozřejmě dohledával i v encyklopediích a na netu) také dokonale "nasál" atmosféru dané doby a knihu si "užil". Na chvíli změním téma, ale na další část se již těším. Čtvrtý díl se odvíjí ve stejném duchu, komentář je tedy více méně stejný. Čtení mne podněcovalo k hledání / potvrzování informací v dalších zdrojích a také přemýšlet o různých výkladech dějin, tzn jak nám byly prezentovány před rokem 1989 a jak je vnímáme v dnešních poměrech. Jak falešné byly některé představy!

A život šel dál. Kališníci versus katolíci. Nekonečné boje , ale také obyčejné životy potomků Prokopa. Různé osudy, různé charaktery. Kniha plyne, stejně jako čas a epopej mě stále baví.