Zatímco hygge nás hýčká teplými ponožkami, plápolajícím krbem, knížkou a horkou čokoládou, lykke učí, jak být šťastní, lagom nabádá k ekologickému a trvale udržitelnému způsobu života a sisu z nás dělá zdatné jedince, ikigai jde mnohem více do hloubky. Snaží se nám ukázat, že ať už v ponožkách, nebo naboso, šťastní, nebo smolaři, environmentálně (ne)vychovaní, odolní, nebo „na prášky“, vždy bychom měli znát smysl svého života, zjednodušeně řečeno mít důvod vstát ráno z postele. Útlá kniha profesora Tokijského technologického institutu mě zaujala ze dvou důvodů. Zaprvé neobsahuje pouze rady a poučení, ale také mnoho pasáží popisující japonský styl života, tradice i jejich proměny, historii a konkrétní příklady ze života. Zadruhé nejenže se věnuje zpracování informací v mozku během spánku, ale mezi pěti pilíři ikigai jsem našla také mindfulness.

Knížka pro přemýšlivé lidi. Také vás občas napadne, že svět mohly místo americké kultury ovládnout třeba sovětská, francouzská, čínská nebo japonská? Je velice osvěžující a inspirativní ponořit se aspoň na čas do myšlení jiné kultury, ať už třeba učením se cizímu jazyku, pobytem v cizích zemích, používáním kaligrafie, jezením hůlkami nebo poslechem hudby. A také četbou této zajímavé a místy dokonce moudré knihy, která také může obohatit a zkultivovat náš život.