V jednom z rozhovorů Daniel Cole řekl :" Cítím, že mou prací je lidi bavit. Doufám, že se u mé knihy čtenář zasměje, popláče si, bojí se, dojme se, ale hlavně se cítí pobaven." A já dodávám, že přesně to při čtení jeho knih cítím. Bavím se. Baví mě nevšední nápad s opravdu originálním vrahem a jeho zvláštními, brutálními vraždami (ač v knize nenajdete stránky plné mučení či znásilňování, ačkoliv zvrhlost vraha je zřejmá). Baví mě černý humor. V knize Imitátor se opět dočkáme skvělých dialogů mezi detektivy Chambersem a Winterem, které vyvažují právě morbiditu vražd a funguje to opravdu skvěle. Již v trilogii Hadrový panák etc. bylo zřejmé, že autor si své knižní hrdiny opravdu vymazluje. Nešetří člověčenstvím, ale i ironií a pochybnostmi. Vymyslí jim opravdu jedinečné situace, ve kterých se mohou takto projevit. Jsou to skuteční lidé z masa a kostí a budete jim fandit, rozumět jim a milovat je. V tomto je Cole pro mě opravdu geniální. Jak je vidno, z autorovy novinky jsem nadšená. Záměrně jsem ji otevřela na Nový rok, protože jsem věděla, že nebudu zklamaná. Kniha má sice opět hodně rozporuplná hodnocení a asi i nadále bude mít. A to se mi líbí, vzbuzuje emoce, ať již jakékoliv, a to je dobře. Závěrem ještě zmíním moc pěkné ilustrace, které nám pomohou představit si jednotlivé sochy, o které v tomto výborném krimi románu jde. A já budu netrpělivě čekat na další Danielovu knihu. Určitě se budu opět výborně bavit.

Dobrá detektivka s podobnými motivy vytváření uměleckých děl pomocí zavražděných chudáků jak v řadě jiných knih. Text neunavuje dlouhými dialogy, mnohdy je řeč vtipná, úderná, takže příběh pěkně odsýpá. Je zde také několik zajímavých psychologických momentů a tak se určitě nudit nebudete.