Já jsem se na Monarchy úplně neskutečně těšila. Vrány pro mě byly jednou z nejlepších loňských knih, v myšlenkách se k nim hodně vracím a vzpomínám, protože sakra, to bylo tak BOŽÍ! Takže laťka pro druhý díl byla extrémně vysoko... A Monarchové na ni nedosáhly. Nebylo to vůbec špatný, po technický stránce to bylo až na pomalej začátek moc fajn. Jenže jsem to vůbec nehltala tak, jak jsem doufala. A vlastně pořádně nevím, čím to bylo, možná právě tím pomalým rozjezdem. Mrzí mě to, ne, že ne. Ale taky vím, že to zklamání pramení především z mých přehnaných očekávání, takže to knize taky úplně nemůžu vyčítat. Rozhodně nelituju, že jsem si příběh přečetla, protože jsem si ho i takhle užila. A prostě se nakonec jen o trochu víc těším, až si dám jednou re-reading Vran.

Tahle série je pro mě opravdu velkým překvapením. I v tomto díle jsem dostala skvělou dávku magie, přátelství a odvahy. Všechny postavy mi sedly a chtěla bych zmínit výborně napsaný konec. První polovina se ale trochu vlekla a já se do čtení nemohla pořádně dostat. Nevím jestli to bylo překladem nebo ne, ale občas mi přišlo, jako by nějaká informace prostě vypadla...