Také tentokrát je ústřední zápletka skutečně originální a velmi dobře vymyšlená. Padouši jsou jako obvykle opravdu nebezpeční a technicky i organizačně na vysoké úrovni. Samozřejmostí je celá řada skutečně strhujících akcí v podání převážně hlavní dvojice Kurta Austina a Joea Zavaly, kteří i nyní mají občas co dělat, aby ze zapeklitých situací vyvázli živí. To všechno by tedy bylo fajn. Jenže autor se rozhodl zapojit do akce i jistou osobu, což sice vedlo k dalšímu zkomplikování děje, ale abych pravdu řekla, moc mi to tam nesedělo. Druhá věc, která mi vadila, že autor sice zmínil většinu hlavních osob z NUMA, ale na rozdíl od jeho předchozích děl zcela vynechal šéfa Dirka Pitta. A to mu fakt nemůžu odpustit. Výsledkem obou mých výtek je tedy ztráta jedné *.