Hodně zajímavě a na základě vyprávění účastníků napsaný příběh možná nejlepšího z agentů chodců, jednoho z králů Šumavy. Přehlídka dramatických přechodů hranic, přestřelek, bojů o život, intrik a surovostí tehdejší STB. Největší síla knihy je nakonec v tom, že si každý musí za sebe položit otázku, k čemu, a jestli vůbec, to všechno utrpení k něčemu bylo. Upozornění pro vydavatele resp. autora: na str. 309 je drobná chybka - záměna B7 za C5 - kdo si pamatuje dříve uvedená krycí jména ví, že B7 je Josef Hasil a pak věta "B7 vás za ženu nepovažuji" působí v kontextu předchozího trochu směšně.

Byl to, či možná stále ještě je, pěkný sukničkář, ten náš král Šumavy :-). Nepolapitelný převaděč přes šumavské hvozdy je nepochybně oprávněnou legendou naší ostudné komunistické minulosti. Mnoha Čechoslovákům pomohl Josef Hasil uprchnout z tehdejšího Československa. Ano, nakonec Hasila chytili. Ale uprchl znovu. Za hodně dramatických okolností. Neuvěřitelný příběh poúnorového času roku 1948 v mimořádně kvalitním a erudovaném zpracování z pera Jana Žáka. Král Šumavy nedá člověku spát. Usínám s Hasilem v hlavě, s Hasilem se probouzím. Trpěl Hasil a mnohem více možná trpěli lidé v jeho nejbližším okolí. Třeba jen proto, že jej svezli na motorce či mu najíst dali. Neměl proto Hasil dělat, co dělal? Je zřejmé, že právě tahle otázka stále vzbuzuje velké emoce. A oprávněně. Mám však za to, že měl. Za cenu vysokou, mnohdy nejvyšší. Komunistům ale dokázal pořádně ztížit a znepříjemnit život a pošramotit tu jejich rádoby nablýskanou pověst, profláknutou jak falešný pěťák. A koneckonců, komunističtí esenbáci, estébáci, pohraničníci, milicionáři a především vysocí funkcionáři si vždy našli důvod, jak lidi/kohokoli ostouzet, ponižovat, mučit, věznit, zabíjet. Pro komunisty platilo dvojnásob, že kdo chce psa bíti, ten si hůl najde.