Docela jsem se na toto dílo těšil, ale přibližně na 70. stránce jsem zanechal nadějí, že bych tuto knihu mohl dočíst. Uznávám autorovu zběhlost ve psaní, také některé příměry a obrazy jsou nevšední, ale tolik tlachů bez uvěřitelného děje už nesnesu. Nikomu neberu cestu za barevnými sny, ale já už na pohajdy nejsem.

Poslední díl v češtině. Jaksi mě to ani nenutí shánět se po dalších dílech v angličtině. Já nevím. Napadá mě, snad až kacířská myšlenka, že chytře psané knížky by neměli přesahovat jistou hranic objemu. A teď to myslím ve smyslu rozsahu celé série. U hloupých knížek je jedno co se děje. Jsou prostě hloupé, pohádky, které jen pobaví. Chytré knížky ukojí i šedou kůru mozkovou. A když se příliš natahují, začíná se to jaksi rozpadat na padrť. Každý díl byl něčím jiný, Odd se posouvá v životě a snad se rýsuje i jakési tajemství. Ale co na plat, stalo se toho moc, a nezapadá to do sebe. To ale není jediný pocit. Díky jasně odděleným knížkám, které se spojují jen velice jemnou linkou si je všechny dobře pamatuji. A to, jakým způsobem autor pracuje, jak si vše pečlivě připravuje je skvělé. U braku se mi stane, že si ani nevzpomenu na hlavní zápletku, hlavně, když je to nekonečná série. Vše se slívá do jedné kapky. Dean jednotlivé knížky hrubě dělí, pohrává si s různými nápady a na mě zanechal hlubokou stopu. Na Odda Thomase a jeho život nikdy nezapomenu. :)