Hodnocení - 2,5 - ale klaním se spíše ke dvěma hvězdám než ke třem. Romerie je zlodějka z New Yorku, zapletená s místní mafií. Z ničeho nic je, ale zavázána tajemné ženě, která Romy požádá o pomoc se záchranou manžela. Romerie nemá tušení do čeho se připletla, ale najednou se ocitá v úplně jiném světě, v jiné dimenzi, v těle zlé elfí princezny. Využívá veškerého svého důvtipu a dovedností, které se jako zlodějka naučila, aby se z této prapodivné situace dostala. Ale je tu pohledný král, kterého si měla vzít a nyní ji nenávidí. Romerie si tedy musí ze všeho nejdříve získat právě jeho důvěru, a pak i dalších blízkých osob a celého dvora. Poměrně dlouho se nic moc neděje a stejně jako Romerie netuší, kam se dostala, tak ani čtenář na tom není o moc lépe. Autorka odkrývá informace zoufale pomalu, buduje sice zajímavý, ale celkem komplikovaný svět, kde funguje magie, jsou zde elfové a jiní tvorové také Osudy - bytosti něco jako bohové, a když víte jak je přivolat, splní vám přání. Děj se odehrává na Islorském královském dvoru a je to hodně o politice, intrikaření a co kdo s kým, kdy kde jak a tak podobně. Bohužel pro mě to postrádalo jakoukoliv akci, v určitou chvíli došlo k zajímavému zvratu a to jsem si řekla wau… ale to bylo tak celé. Měla jsem dojem, jakoby autorka úplně zapomněla, že tam má nějaké postavy a že tam chce mít romantickou linku. Vlastně mi k srdci nejvíce přirostla pouze drzá služebná. Bavilo mě asi tak posledních 150 stran, kdy kniha konečně dostala nějaký spád. Škoda, anotace pro mě byla zajímavá a osobně mi nápad autorky přijde fajn, ale zpracování už je slabší a pro mě bohužel velmi překombinované.

Romeria si žije svůj poměrně klidný život, život od kterého ví co očekávat a jak se chovat, až do chvíle kdy potká ženu která ji během mrknutí oka obrátí život naruby. Je to vše jen noční můra nebo krvavě krutá realita? Již při prvních kapitolách mi hlavní hrdinka byla sympatická, bála jsem se že to bude klasická naivní slečinka která si neustále stěžuje a jedná nelogicky. Jsem moc ráda že tomu tady až tak není, naše hrdinka je inteligentní a v rámci možností i chytrá, málo kdy jsem se přistihla že bych ji chtěla fláknout. Od chvíle kdy se probouzí v těle elfí princezny se roztáčí politické co proč a jak to přežiju, no netrvá do dlouho a uvědomuje si že ani vztah s princem který tady dříve byl ji nezachrání a musí si svůj život vysloužit jinak. Ta takzvaná chemie mezi Zanderem a Romerii mi připadala hrozně na sílu, očekávala jsem vášnivé hate to love ale dostala jsem leda pohlazení po vlasech, nefungovalo to a nevěřila jsem tomu. Jako taková kniha není špatná, hodně je přirovnávaná k Mass nebo Jennifer, no za mě asi ne, je to první díl série a příběh mě zaujal a konec knihy byl hodně what? takže dalším dílům dám šanci a jsem zvědavá jak to bude mezi Romy a Zaderem pokračovat.