Někdo určitě napíše, že knihy o Reacherovi jsou jedna jako druhá a bude mít jistě hodně pravdy. Bludný vojenský policista stále naráží na spoustu hajzlů a podivínů a dokáže s nimi řádně zatočit, o tom žádná. A to se mi vždycky líbí. Tentokráte navíc odhaluje pravdu o svém otci, zřejmě povahově stejném jako on. Good job, Lee!

Stále je to ten stejný Reacher, jakého známe už léta. Na svých cestách necestách Amerikou občas zavítá do malých, zapadlých městeček a začíná rozplétat to, co se zpočátku jeví jako menší záhada lokálního rázu. S přibývajícími stránkami se nám ono tajemství pomalu odhaluje a my nestačíme žasnout, kde bere Lee inspiraci pro stále nové příběhy. I tentokrát vše začíná nenápadně, dva mladí Kanaďané uvíznou v zapadlém motelu a o kus dál Reacher téměř marně hledá zbytky svého rodinného příběhu. Autor se více zaměřil na motelovou linii a Reacherovo hledání rodové historie je zde spíše do počtu. Ani v podstatě nemá rovnocenného protivníka. V Laconii a v přilehlém okolí se Reacherovi postaví jen amatérští nešťastníci a to včetně těch poslaných z Bostonu. Žádné velké dopadení místního bose se nekoná, zřejmě vzhledem hlavní motelové linii. Tam je to jiné. Motelu a lidem okolo se pro tentokrát Child věnuje zdánlivě více, než samotnému Reacherovi. Odehrává se tam nejvíce akce a my máme možnost bližšího poznání většiny motelových aktérů, byť hodně detailů z jejich životů zůstane přesto utajeno.... Nejnovější Reacher je opět slušným, originálním thrillerem, u kterého se ovšem nemohu zbavit dojmu, jako kdyby autorovi už pomalu docházel dech a nápady. Jelikož je Reacher má srdcovka, dávám čtyři hvězdy, ale s vědomím, že jsem byl pro tentokrát dost shovívavý.