,, Kde je půda, tam je i válka". Nejprve bych vyzdvihla nádherný překlad knihy od pana Janiše. Už on sám, je víc jak kvalitní zárukou dokonalého, čtenářského zážitku... Pak kniha samotná, je srdcervoucí ukázkou lidské demagogie a náboženského fanatismu, který si s lidstvem od samého počátku zahrává. O nesmyslnosti a krutosti válek, rozbíjení lidských, přátelských vztahů. O bolesti, smutku, naději, o víře v sebe sama, o nalezení domova a klidu. Tím vším vás autor provede s neuvěřitelným vypravěčským umem jemu vlastím. Doporučuji k přečtení.

Louis De Bernières je kouzelník. Příběhy rozhazuje a rozdává jako z klobouku, desítky, možná stovky v každé jeho knize. Vážné i veselé, napínavé i smutné, všechny ale zábavné a poučné. Ve všem je totiž znát autorova hluboká znalost historie a schopnost empatie s prostými obyvateli, tentokrát v městečku na okraji Turecka u pobřeží Egejského moře. Lidé se většinou nějak dohodnou: po staletí tu žijí pohromadě v relativním klidu křesťané, muslimové, Arméni i Židé. Ale jen do té doby, než začnou politici a vládcové hřímat o velkých posláních svých národů, svém jedinečném náboženství, svých velikášských cílech. A pak jde do tuhého. Počáteční idylka se od začátku první světové války mění na hrůzné masakry a genocidy, které překoná jedině další světová válka. Ale o té píše autor až ve volném pokračování, díky filmu asi známější Mandolíně kapitána Corelliho. 95 % (zatím 133 hodnotících s průměrem 91 %).