Série povídek od Vladimíra Zajíce, které ani přes popis knihy úplně na první dobrou neřeknou, co od této knihy čekat. Tedy stejný případ, jako když jsem se pouštěl do Otvírače cest. No a nakonec jsem zhodnotil, že zde dávám i stejné hodnocení. Autor se v nápadech jednoznačně nezapře. V knize se nachází řada příběhů s alternativní historií. Ne, jak se stala, ale jak by si autor přál, aby se stala. Nebo jak se teoreticky mohla stát, ale nebyl v tu chvíli nikdo, kdo by to tak zdokumentoval. Pravda, autor si v té historii překrásně hraje, ale v rámci čtení to není pro každého. Musíte mít velký historický přehled, pochopit konsekvence v ději. Naštěstí tyto tématicky historické příběhy střídaly i ryze fiktivní z jiných prostředí, u kterých jsem měl šanci si trošičku odpočinout. Zajímavá, originální kniha. To bezesporu. Ostatně jako Otvírač cest. Zároveň i kousek, který je pro ryzí fajnšmekry, kteří rádi přemýšlí nad dávnými časy na naší Zemi...ale i v naší zemi.

U povídek, které se mi líbili jsem nadšeně hltal slova možné i nemožné historie a těšil se na každý nový střípek informace a každé nové fantastické propojení skutečného a neskutečného. Jméno Dona Quijota nese kniha právem, neboť vidí věci, které nejsou a nikdy nebyly - a přesto o nich nepřestává snít a prožívat je s takovou opravdovostí jako kdybys se autor z těchto dobrodružných výprav právě vrátil. Povídkové sborníky nikdy nemohou dosáhnout 100 % úspěšného hodnocení - každému sedne úplně jiná povídka a nikomu nesednou všechny. 100% si myslím zaslouží, když jejich čtenáři sedí alespoň polovina.