Ohromující: když už něco málo vím o DNA (a zde je často velmi připomínán i přítomen žijící nositel Nobelovy ceny Watson s objevem dvoušroubovice před víc než půl stoletím), tak zjistím, že o RNA nevím zhola nic. A to je právě základ pro CRISPR, s nímž přišla hrdinka této knihy a za což byla spolu s kolegyní oceněna rovněž Nobelovkou. Umělé změny genetického kódu (dokonce zde používané téměř odstrašující slovo "editace") jsou ... hrozivé, aspoň pro mne, jakkoli to samozřejmě primárně má sloužit pro dobro věci, nikoli pro bohaté a jejich volby ohledně genetické výbavy potomků. Autor (v)hodně poukazuje na využití CRISPR u řešení současné pandemie, tedy genetickou obranou proti konkrétním virům - kniha je nová, takže celé tažení proti hrozivému koronaviru je zde od počátku zaznamenáno, protože hrdinka právě na tom od loňska pracuje prostřednictvím svého aplikovaného výzkumu. I přesto je pro mne tato již realizovaná metoda vcelku prostě děsivá. Na knize si cením aktuálnost (vyšla letos) a objasnění základů genetické vědy, popis průběhu základního výzkumu i uplatnění v praxi. Zajímavé jsou vedle hlavní postavy také alespoň krátce zmínění ti před ní, od Darwina a Mendela až po Watsona a současné přední vědce a výzkumníky. Naopak mne trochu zklamalo v souvislosti s vědou zdůrazňovaná nejen zvědavost, ale zejména touha vědců po uznání a hlavně jejich soutěživost. A té je (i) v této branži v posledních desítkách let opravdu hodně. Autor jako vždy píše obsáhle, vychází z mnoha zdrojů (50 stran poznámek na závěr) a trochu skáče v čase. Jakkoli je to vlastně životopisné dílo o jedné vědkyni, nějak jsem se nedozvěděla žádná data, mj. ani kdy se narodila. Ani ve jmenném rejstříku, kam by se základní životopisná data hodila, není nic. Ovšem chybějící, přitom mimořádně potřebný, věcný rejstřík je do nebe volající ostuda...(pak snad nelze ani knihu uvádět jako součást žánru populárně-vědeckého). Bez toho jmenného bych se obešla, resp. jako jinde by to měl být dohromady jeden pořádný rejstřík. Jakkoli kniha obsahuje také fotogalerii, jedná se výhradně o fotky lidí (pro většinu čtenářů asi nanic), ani žádné obrázky vhodně nedoprovázejí zachycené střípky nauky o genetice... Vypadá to, že autor chtěl zdůraznit tu lidskou stránku věci (osoby a obsazení) před samotnou vědou (která není jeho vlastní). Přes tyto (dle mého ovšem poměrně zásadní) nedostatky hodnotím stále na 90%, protože obsah je mimořádně důležitý - dnes i do budoucna.

Téma knihy pro mě bylo velice zajímavé a jsem rád, že jsem se dozvěděl více o metodě CRISPR. Ale druhá půlka knihy už se mi četla dost těžko a celkově mi přišlo, že by kniha mohla být kratší. Některé osobní spory se rozebíraly až do přílišných detailů a přišlo mi, že v etických úvahách se autor trochu opakoval. Celkově tedy trochu zklamání, protože knihy od Waltera Isaacsona se mi zatím četly velmi dobře. Nicméně k přečtení doporučuju, kniha prostě popisuje velice zásadní objev, o kterém asi není pro laiky nic lepšího.