Nebylo to špatné. Další z mnoha pohledů na předválečnou Evropu, resp. Německo, navíc příběh je zasazen do prostředí Bauhausu, což mě hodně zaujalo. Hraje se zde s tajemstvím, jak název napovídá a až na konci přijde rozluštění, ale celkově mám pocit, že tomu něco chybělo. Nelituji, že jsem četla, už pro to seznámení s postavami Bauhausu, ale asi jsem čekala víc. Poctivých by bylo 3,5*.

Tohle není hra jen s tajemstvím, ale především s vinou, žárlivostí a sebou samým, svou vlastní malicherností a sobeckostí, která nemůže skončit jinak než tragicky. Obzvlášť pokud žijete v Německu, kde vzrůstá všeobecná nesnášenlivost, a vy nezapadáte do společensky akceptovaného obrazu toho, jak máte vypadat, co máte dělat a čím se živit. Úplně chápu, proč autorka měla potřebu napsat něco takového. Jako lidstvo jsme opravdu nepoučitelní.