Asi se s touto autorkou natrvalo rozloučím. Zdá se, že jí víc zajímá psát o vztazích a sexu mezi členy LGBT komunity, k čemuž jí svět nefilim slouží jen jako kulisa. Ostatně, k tomu se v doslovu více méně přiznává sama. Kniha je nemastná, neslaná, 3/4 děje tvoří (spoiler?) to, jak se na to Magnus a Alek snaží vlítnout, ale pořád jim to něco kazí. Jak "vzrušující". Samozřejmě oba mají dokonalá těla a hluboce se milují. Eh. V poslední části knihy se konečně i začne něco dít, ale jen na chvíli, dokud se nezformuje další dvojice. Nejzajímavější je tak vlastně epilog. Jsem zklamaná, Magnus byl moje oblíbená postava, ale po téhle slátanině k němu mám docela záporný vztah. Kam se to hrabe na Mechanického anděla... Možná by to chtělo psát míň o sexu a víc o nějakém ději, nebo si i v dalších dílech dáme kolečko "random město"-sex-"Stínový trh"-sex-"random institut"-sex...

Miluju autorky styl psaní, jak mě dokáže vtáhnout do knihy, že mám pocit, jako kdybych byla jednou z lovkyň stínů... Magnuse Banea jsem si zamilovala již v první knize od autorky, a to v Městě z kostí, od té doby Banea obdivuji a baví mě, kdykoli se v jakémkoli příběhu objeví. Jeho smysl pro humor je mi dost blízký. Fandím jeho vztahu s Alekem. A Alek se mi líbí v tom smyslu, jak z uťáplého a vystrašeného kluka, který neví, co vlastně cítí, kam patří, se stává sebevědomý a moudrý muž, který nejde slepě za tím, co mu spolek nařídí a začíná uvažovat více jako člověk než voják. Takové jsou mé pocity z něj. Včera jsem knihu dočetla a už se nemohu dočkat dalšího dílu. Nejspíš si zkrátím čekání na další díl přečtením předchozích sérií.