Před několika málo okamžiky padla – stejně jako Troja - kapitola třicátá třetí. Hned na úvod musím pochválit knižní kabát, protože je velmi přitažlivý a myslím, že mnoho čtenářů po knize sáhne právě, protože má krásnou a nepřehlédnutelnou obálku. Kniha je skvělá v tom, že ačkoliv se člověk příliš neorientuje v antické mytologii, není v příběhu ztracen. Autorka čtenáři (snad vždy) přiblíží „kdo je kdo“ + na konci knihy je uveden rejstřík postav. Komu nestačí to, jak autorka postavy přibližuje, doporučuji mít po ruce Zamarovského knihu: „Bohové a hrdinové antických bájí a pověstí“. Nyní již k samotnému příběhu a mým dojmům: děj mě pohltil během několika málo stran a musím říct, že s každou další kapitolou se mi kniha líbila víc a víc. I přes to, že jsem věděla, jak se příběh vyvine, autorka mě mnohokrát překvapila a dojala. I přes to, že se o Patroklovi říká, že nebyl vším, čím byl Achilleus, nakonec se zachoval velmi lidsky, hrdinsky a v mých očích byl stejně tak „aristos Achaion“, jako byl pro všechny Achilleus. V knize se mi Patroklos jevil jako velký hrdina (asi pro své velké milující srdce a lidskost). Autorka v knize ukázala, jak moc umí být láska krásná, bolestivá ale především silná a nezlomitelná! Ukazuje, kolik umí dva milující lidé jeden pro druhého snést a v tom je velká síla (nejen této knihy). Kniha je plná hlubokých myšlenek, krásných popisů lásky a pouta mezi přáteli a partnery. Kniha ukazuje hlubokou lásku, kterou nemůže nic zlomit. Kniha je nádherná po všech stránkách - ať se v ní zaměříte na popisy krajin, války, léčitelství, mytologie nebo mezilidských vztahů. Každý v knize určitě nalezne to své. Cítím, že mě kniha obohatila jak po stránce vědomostní, tak po stránce emocionální. Nádherná kniha! Jsem ráda, že se mi dostala pod ruce a že obohatila nejen mě ale také mou knihovnu... Jako poslední uvádím jednu z mých oblíbených citací z knihy: "V příbězích mají bohové moc zpomalit pouť měsíce, když si to přejí, upříst noc do délky mnoha obyčejných nocí. Taková byla ona noc a hojnost hodin, které nevyprchávaly. Pili jsme zhluboka, žíznivi po všem, co nám uteklo za týdny odloučení."

Trocha iný pohľad na Achilla, ktorého poznáme ako neohrozeného bojovníka. Áno, je to slušný príbeh, kde napočudovanie ani tak nejde priamo o trójsku vojnu, ako skôr o opísanie Achillovho života, najmä o zachytenie jeho ľudskej stránky.