Na tohle máme doma takové označení, zní možná trochu hanlivě, ale není tomu tak. Takové knížce říkáme "záchodová literatura". Vím že se to nemá, ale asi jsem k tomu byl tak vychovaný a podobné lehké čtení je na záchod ideální. Vlastně to nebylo nic objeveného nebo literárně hodnotného, nic co bych nečetl už dřív. Autor stejně jako já patří k milovníkům díla JKJ, zejména tedy Třem mužům ve člunu, a tak se tedy rozhodl udělat něco podobného jen přesunutého do českých reálií, takže se místo Temže jede Lužnice (a ve flashbacích několik dalších řek), jede se na kánoích stylem od kiosku ku kiosku a jinak je to vlastně stejné. Hezký to shrnula Táborská skupina Peshata v písni Pivény: "plujeme spolu po řece, na modrých lodích z pévécé, jak řeka tiše ševelí, přestáváme být dospělí.." Oproti jiným knížkám, které jsem na tohle téma četl mi tu chybí nějaký nosnější příběh, všechno se tu děje tak nějak mimochodem, prostě chlapi jezdí na vodu, leccos už zažili a tady je něco jako deník z letošní cesty. I ten JKJ začínal tím, že cesta na Temži byla takřka životní nutností, hodně se plánovalo, balilo.. Šabachovi Čtyři muži na vodě byl zase "zoufalý pokus" o oddálení krize středního věku, Zdeněk Šmíd z Proč bychom se netopili udělal zase nakoukání do party vodáků, kam se jeden z nich chystá pozvat suchozemské děvče aby zjistil její připravenost k začlenění se do podobného kolektivu. Tady prostě chlapi jedou na vodu. Ale ono to stačí. Rozhodně z toho nečišel nějaký kalkul jako v případě té britské kopie co jsem tu recenzoval asi 3 roky zpátky, nekřičelo z toho "Čumte jak umím napodobit styl Klapka Jeroma, jsem prostě dobrej," jako když píše Miroslav Macek pokračování Saturnina, tady prostě chlapi jedou na vodu. Tečka. Jsem spokojený a abych se přiznal, začal jsem vážně uvažovat, které kamarády oslovím na podobnou cestu a jak to sakra vysvětlím doma. P.s. knížku jsem si zařadil do výzvy jako Od začínajícího autora, podle všeho jde zatím o jedinou beletrii pana Klimka. Pokud ale napíše něco dalšího, rozhodně si to přečtu. Co třeba trochu víc rozepsat ty rodinné dovolené? Koneckonců i Tři muži od JKJ měli druhý díl..

Vtipné čtení. Pokud se kniha inspirovala stylem psaní J. K. Jeromeho (přímo předlohu jsem nečetl), jak naznačuje obal, povedlo se styl napodobit a převést jej do českých reálií myslím dobře.