Hrozně moc mě baví číst si popularizečně-naučné knihy o různých odvětvích. A v případě této knihy, místy dost toporně přeložené, je to ještě zabavnější, protože...kdybych na to měla odvahu, byla bych investigativní novinář. Nebo autor detektivek. A Bellingcat je, zdá se, obojí.

Eliot Higgins napsal knihu připomínající detektivní román, ovšem bez tisíckrát ohraných klišé a sociopatických vyšetřovatelů, protože jeho cílem nebylo stvořit bestsellerový kult, nýbrž popsat příběh Bellingcatu, investigativního projektu založeném na otevřených zdrojích, od skromných začátků až po současnost. Nejsou to obvykle mediálně atraktivní kriminální případy, ale neskutečná špína - útoky chemickými zbraněmi, popravy nepřátel, rasisticky motivované násilí... Knize by možná prospěl nestrannější pohled zvenku, ale možná by tím naopak ztratila své kouzlo. Ať už to bude sám Higgins nebo kdokoli jiný, věřím, že brzy bude moci Bellingcat nabídnout v této koncentrované podobě pozadí řady dalších svých úspěšných pátrání.