Začátek prózy „Žít jednou spolu“ nás zavádí do doby před první světovou válkou. Na osamělém venkovském statku ovdověl hospodář. Zůstal sám se dvěma dcerami a čeledínem. Zanedlouho po smrti hospodyně se mladý muž se souhlasem hospodáře stává snoubencem jeho starší dcery. Kvůli intrikám dvou protřelých žen ze města je však čeledín obviněn z otcovství dítěte jedné z nich a nakonec i z vraždy řezníka. A protože nechce ublížit své snoubence, v tichosti statek opouští a mizí ve světě. Bude se moci někdy vrátit a… budou žít jednou spolu?