Při výběru knihy k četbě jsem si kladla dvě otázky: jaké "vybrané kapitoly" volí tak fundovaný historik a podle jakého klíče? A co myslí Kryptou? Když "kryptu" autor objasnil hned zpočátku, nebyl klíč až takovým tajemstvím. Z linie "nerealizovaných a potlačených" dějin mi nejvíc vycházel osobní smutný povzdech, proč musí být vývoj událostí vždycky ovlivňován soukromými strachy a pocitem nutnosti "vlastnit pravdu", aby si aktéři udrželi identitu a konzistenci; zkrátka jsem na silová řešení trochu citlivá, i když je jako všichni denně zažívám. Nakonec byla otázka Proč jako vždycky nejhorší... proč vlastnit pravdu, pokud Pravda vlastní nás? Nicméně: i po stránce odborné jsem zase objevila něco nového a závěr, který hodnotil postavení historických věd v rámci teologie, mi mnohé objasnil. Pro mne nejen studijní a metodologická, ale i osobní četba; jsem ráda, že mám titul v knihovně.

Přehlídka historických variant fungování římskokatolické církve, které by klidně mohly pomáhat této církvi i dál a leckdy by možná vedly k lepšímu a přesnějšímu následování evangelia a tradice apoštolů, než varianty aktuálně platné.