Přední český znalec dějin kriminalistiky a soudnictví 16.–18. století tentokrát obrátil svoji pozornost po Pardubicích k dalšímu východočeskému městu, a to k Chocni na Orlickoústecku. Na základě dochovaných archivních a muzejních pramenů se i zde čtenář doví, jak si tehdejší vrchnostecké právo dokázalo poradit např. s čarodějnictvím, krádežemi, loupežemi, sexuálními delikty, či žhářstvím a vraždami. Právě tyto prameny trestního soudnictví nás informují o nejnižších vrstvách společnosti, o nichž ostatní prameny téměř mlčí. Studium těchto dokumentů přispívá k hlubšímu pochopení mezilidských vztahů ve městech i na vesnicích a umožňuje tak nahlédnout do rodinného a intimního života jejich obyvatel.