Jana Eyrová od Ch. Bronteová je vůbec má nejoblíbenější kniha. Přijala jsem její obsah, charaktery lidí i krajinu, a tak to už pro mě navždy zůstane. Kdo pohne osudem - se hezky čte, vyprávění paní Fairfaxové zajímavé a napínavé, ale je to jiná paní Fairfaxová a i jiná kniha. Tak to potom beru za čtyři hvězdičky.

Nevím, jestli je to to pravé pro doplnění originálu, protože podle této knihy je Edward zmetek, který ukradl své ženě dítě a nechal jí zavřít bez důvodu - to znamená "zbláznila" se z něj, ale v originále je, že její rodina trpí schizofrenií a on si jí vzal, aniž by to věděl a pokud si dobře pamatuji, tak se tam o žádném dítěti nemluví. Ale nebudu hnidopich. Raději budu číst originál, protože tam je to dokonalý gentleman, který je stíhaný osudem a lásku Jany si zaslouží. Když pominu předchozí odstavec, tak je kniha čtivá, příjemná na odpoledne nebo dovču a alespoň se dozvíte, jak to chodilo v těch dobách mezi služebnictvem.