Dvacet povídek o ženách, jejichž příběhy se vryjí do paměti ohnivým písmem. Existují nitky, které spojují vnitřní svět žen kdekoliv ve světě: v balkánských uličkách, v Santiagu de Chile i v kraji Mancha. Občas je to síla smíchu, hodnota přátelství, lásky nebo sexu; jindy zase strach z vyprázdněného manželství, lidského pokrytectví, samoty nebo opuštění blízkým člověkem. Marcela Serranová znovu prokazuje svůj talent proniknout do ženské duše a psychiky. Přináší povídky o ženách křehkých i silných, mladých i zralých, odvážných i ustrašených, hospodyňkách i intelektuálkách a opět se vrací se svým citlivým, moudrým a někdy až krutě pravdivým vhledem do ženského světa. Marcela Serranová (nar. 1951) je jednou z nejvýznamnějších současných latinskoamerických spisovatelek. Pochází z Chile, z umělecky založené rodiny. Dlouhá léta se věnovala výtvarné tvorbě, má na svém kontě řadu výstav a uměleckých instalací. V roce 1991 publikovala svůj první román Nosotras que nos queremos tanto (My, které se máme tak rády), který se stal senzací roku a získal cenu Sor Juany Inés de la Cruz, jež je oceněním pro nejlepší latinskoamerický román od ženské autorky. Její další romány zaznamenaly stejný úspěch. V češtině jí vyšla kniha Deset žen (2011; česky Host 2014). Sladká nevděčnice (2013) je jejím nejnovějším dílem.